Jak pěstujeme česnek my?

 

  • Moření česneku:

Po rozdělení na jednolivé stroužky česnek moříme v 4% roztoku Sulky proti vlnovníkovi česnekovému po dobu 30 - 60 minut, což dostačuje. Sulka je také výborné hnojivo s velkým obsahem síry (důležitý prvek pro tvorbu ostrých silic), proto po výsadbě tímto roztokem česnek zalejeme. Moření česneku proti houbovým chorobám přípravkem Rovral neprovádíme z důvodu potenciální zdravotní závadnosti, ale používáme biologický přípravek Clonoplus. 

 

  • Výsadba česneku :

Veškerý česnek sázíme orientovanou výsadbou podpučím dolů. Při strojní výsadbě stroužek česneku většinou zůstává ležet na boku a při růstu tvoří tzv. fajfku. Sázení probíhá na podzim, vždy po 15.listopadu, kdy je půda dostatečně chladná a nevyskytují se v ní již aktivní formy houbových chorob (fusarium...). Stroužky jsou v řádku vzdáleny 12-15cm, jednotlivé řádky jsou vzdáleny 35 cm, hloubka výsadby je 8 cm.

 

  • Plečkování česneku : 

Na jaře je česnek po vyrašení a oschnutí půdy několikrát provzdušněn plecí bránou, což je velmi důležité pro další růst česneku. Postřik insekticidy proti houbomilce česnekové neprovádíme, tato moucha se v naší lokalitě nevyskytuje.

 

  • Česnek a plevel :

Pole s česnekem v průběhu vegetace několikrát plečkujeme plečkou a plevel v řádcích je následně ručně vytrháván. Herbicidy proti plevelu nepoužíváme, není to při naší malé ploše nutné. Uvádí se, že při použití herbicidů dochází k mírnému snížení výnosu.

 

  • Hnojení česneku :

Před výsadbou je pole oseto zeleným hnojením, které má pozitivní vliv na strukturu půdy. Podle potřeby je těsně před sázením pole mírně pohnojené komplexním hnojivem, které obsahuje základní a také stopové prvky potřebné pro růst česneku. V některých letech používáme také uleželý hnůj, který narozdíl od čerstvého česneku nevadí. Jakmile mají rostliny určitou listovou plochu, používáme 5% roztok močoviny k doplnění dusíku, jehož deficitem česnek často trpí. Tento nedostatek se projevuje žloutnutím špiček listů. Aplikace močoviny postřikem má oproti ledku vápenatému spoustu výhod. Spotřeba močoviny je mnohonásobně menší, než u ledku vápenatého (15kg/ha u močoviny, 100 kg/ha u ledku vápenatého). Močovina je do rostlin zabudovávána odlišným mechanismem, než dusičnany, při metabolizaci rostlinou se na ně nepřeměňuje, proto nedochází k jejich akumulaci v pletivech. Další důvod pro aplikaci močoviny je blokace příjmu dusičnanů přes kořeny při stresových podmínkách ( výkyv teploty, sucho...).

 

  • Hlávkování česneku

Česnek je nutné v období kvetení odhlávkovat, aby nedocházelo ke zbytečnému růstu palice (květ s pacibulkami) na úkor česnekové cibule (podzemní část). Jednotlivé odrůdy jsou na hlávkování různě citlivé.  S Rusákem je možné mírné zpoždění, Bjetin se musí odhlávkovat ihned, jakmile se květ mezi listy objeví.

 

  • Sklizeň česneku :

Termín sklizně signalizuje několik ukazatelů. Mezi ně patří narovnání stvolu s pacibulkami, postupné žloutnutí  spodních listů, u nepaličáků poléhání rostlin. My považujeme za nejpřesnější metodu sledování počtu obalových suknic česnek. cibule u několika průměrně vyvinutých rostlin. Při dozrávání se jejich počet postupně snižuje. U paličáků je ideální vystihnout okamžik, kdy se začíná rozpadat 4. obalová slupka. Při čištění se další 1 - 2 slupky odstraní a zbývající 2 jsou dostačující. Pokud se česnek sklízí předčasně, je problém při sušení, pokud se opozdíme, cibule se začnou rozpadat na jednotlivé stroužky (v lepším případě při sušení, v horším už v zemi). Česnek nesklízíme za pomocí strojů, kdy může docházet k mechanickému poškozování, ale jednoduchým podorávačem. Následné čistění probíhají ručně.

 

  • Sušení česneku

Rostliny sušíme s natí i kořeny. Důvodem je schopnost česneku stahovat si ještě nějaké aromatické látky z dužnatých části, a proto je kvalitnější. Svázaný v copech po 12ti kusech je sušen cca 1 měsíc. Po usušení jsou zastřihnuty kořeny a dle přání zákazníka je pevný stonek buď odstraněn nebo ponechán pro skladování ve váze.